1 Swaga ge Rachel ne kwa go, na be tol Yakub vya ɗu to ɗe, ɗage ke na ná vya Lea yil. Jan Yakub go: «Ho̰ mbi vya ma, kadɗa to, mbi su su!» 2 Yakub laar vḛne Rachel ta, jan na go: «Mbi Dok ne ɗo, mbi tele mo be tol vya no ɗaa?» 3 Rachel jan na go: «Mbi kale Bila no, mbo na ta, na tó vya ma hon mbi, go no me, ne na ta, mbi ba kat ne vya ma me.» 4 Na sḛ hon na, na kale Bila, Yakub mbo na ta. 5 Bila eme, tol Yakub vya son, 6 Rachel jan go: «Dok saŋge mbi ya ndu ge dosol, na sḛ za̰ mbi, ho̰ mbi vya no. Hon na dḭl Dan 7 Bila, kale ge Rachel ne gwan eme, tol Yakub vya son ge azi. 8 Rachel jan go: «Mbi ke kyarga ne mbi ná vya, mbi dó na no. Hon na dḭl Neftali
9 Swaga ge Lea ne Kwa go, na mḛ́ ya be tol vya ɗe, wan na kale Zilpa, hon Yakub na. 10 Zilpa ge Lea kale tol Yakub vya son. 11 Lea jan go: A ma sḛ son ne go! Hon na dḭl Gad . 12 Zilpa gwan tol Yakub vya son ge azi. 13 Lea jan go: «A ma laar saal ne go! Ago vya kale ma mbo gá tol mbi gwale ge Laar saal. Hon na dḭl Aser
14 Swaga siyal ge gḛme ne go, Ruben mbo ful zi, ɓol fijil ge abe naa sḛ , gene na ya hon na ná Lea. Rachel jan Lea go: «Ho̰ mbi fijil ge abe naa sḛ ge mo vya ne nde!» 15 Lea gwan ne Rachel janna go: «Mo ne maŋge mbi obe ɗe, be mbyat mo go ga to’a, mo ɓyare gwan ɓyare maŋge fijil ge abe naa sḛ ge mbi vya ne iya ɗaa?» Rachel jan na go: «A kwaɗa, ma̰ no Yakub má̰ mbo dwam mo pe zi ge mo vya fijil ge abe naa sḛ byalam go.» 16 Gasamal, swaga ge Yakub ne ɗage jyat ne gaaso ya ɗe, Lea mbo kun na, jan na go: «Ma̰ no mo dwam ma̰ mbi pe zi, ago, mbi pó mo pot ne fijil ge abe naa sḛ ge mbi vya ne.» Dam mbe go, Yakub mbo dwam na pe zi. 17 Dok za̰ kaɗeya ge Lea ne, na sḛ her emel tol vya son ge anuwa̰y. 18 Lea jan go: «Dok pó mbi, mbi tok-koyom, ne mbi ne ho̰ mbi obe mbi kale pe. Na sḛ hon na dḭl Isakar
19 Lea gwan he emel, tol Yakub vya son ge pul myanaŋgal. 20 Lea jan go: «Dok ho̰ mbi bobo ge kwaɗa, ge no ɗe, mbi obe mbo uware mbi, ne mbi ne tó na vya son myanaŋgal pe. Hon na dḭl Zabulon 21 Go̰r go, tol vya gwale ɗu, hon na dḭl Dina.
Jacob et Rachel
22 Dok dwat ne Rachel, za̰ na kaɗeya, hage na swaga-vya wak se. 23 Her emel, tol vya son, jan go: Dok ndage saaso ya ne mbi pal uzi. 24 Hon na dḭl Yusuf , janna go: Bage ɗiŋnedin na gwan hon mbi vya ge ɗogle ya taa ɗu!
Kaŋ ɓolla ge Yakub ne ma
25 Swaga ge Rachel ne tó Yusuf go ɗe, Yakub jan Laban go: «Ya̰ mbi, mbi gwa̰ di, suwal ge mbi ne ya. 26 Ya̰ i, ne mbi gwale ma, ne mbi vya ma mborra, ne da pe, mbi ke mo temel da ne nama pe. Ago, mo kwa temel ge mbi ne ke mo na kwa yaɗat.» 27 Laban jan na go: «Mbi kaɗe mo, gá katɗa mbi ta! Mbi dok ma jya̰ mbi go, Bage ɗiŋnedin é na wak busu mbi pal da ne mo pe.» 28 Há mbi kaŋ ge mo ne ɓyare go mbi pó mo na, mbi ba hon mo. 29 Yakub jan na go: «Mo kwa temel ge mbi ne ke mo na kwar, ne zuliya ge mo kavaar ma ne zuli se. 30 Mbi ndwara zḛ, mo kavaar ma ka ŋgeɗo, se no, a zuli ya se la̰y. Ne swaga ge mbi ne mbo ya mo diŋ go day, Bage ɗiŋnedin e na wak busu mo pal. A ma swaga go ge mbi dḛ ba mbo ke temel ne mbi yàl sḛ pe ɗaa?» 31 Laban gwan ele na go: «Mbi ho̰ mo da ɗaa?» Yakub gwan ne na janna go: «Pó mbi a̰me to. Kadɗa mo vin mbi ya, ya̰ mbi gwan koy mo gii ma, dimma ne ge dḛ zaŋgal go. 32 Ma̰ no, mbi má̰ an ndil mo gii ma mwaɗak. Mbi má̰ caɗe gii vya ge petɗa ndabcar ma, ne gii vya ge pisil ma, ko tame vya ma, ko ɓiya̰ vya ma, ge ne saaso ne bama ta ma mwaɗak uzi, mbo kat kaŋ potɗa ge mbi ne. 33 Swaga ge mo dḛ ne mbo mbo ja ndil mbi kaŋ ge mo ne pó mbi ma, dosol ge mbi ne mbo ŋgay mo fareba ge mbi ne. Swaga ge mo ne mbo ɓol kavaar ge ndabcar ma, ko ge pisil ma ya mbi gii ma buwal zi, no mbi ndu ge syala ne.» 34 Laban jan na go: «A kwaɗa! Mbi vin mo fare go.» 35 Dam mbe go juju, Laban caɗe bemjere ge sḛ petɗa ndabcar ma uzi, caɗe ɓiya̰ ge sḛ petɗa ma ne ge sḛ ba̰a̰l saal ma, ne tame ge pisil ma uzi, hon nama koyya ge na vya ma tok go. 36 Go̰r go, é nama mborra uzi ya kaal, kaŋ ge viya̰ kereya dam ataa go ne Yakub. Yakub ga koy gii ge Laban ne ge ne gá ma me.
37 Yakub abe uwara pepliye ma, ne amande ma ne platan ma tok ge twagal ma, hage nama ɓolgo ma le a̰me ma uzi kekeler, ndwara ya̰ na kal saal zenna ya zum. 38 Go̰r go, par uwara tok ge twagal ge na ne hage nama ɓolgo uzi mbe ma ge gii ma swaga njot mam go, nama ndwara go kwaya̰l. Ago swaga ge gii ma ne mbo ya njot mam, a ndwar ta ndwar. 39 Gii ma ka ndwar ta uwara tok mbe ma ta, a tol vya ge petɗa ndabcar ma.
40 Yakub varse tame ma se, e nama ndil gii ge ndabcar ma ne ge pisil ge Laban ne ma.
Go mbe no, Yakub ɓol vog ge gii ma ne ne na pala, ya̰ nama ɓanna digi dagre ne gii ge Laban ne ma to. 41 Swaga ge gii ge sḛ so̰o̰l ma ne ɓyare ndwar ta ɗe, Yakub par uwara tok mbe ma ge gii ma swaga njot mam go, nama ndwara go kwaya̰l, ne da pe, nama ba ndwar ta uwara tok mbe ma ta. 42 Amma swaga ge gii ge sḛ do̰yya ma ne ɗage ndwar ta ɗe, par uwara tok mbe ma nama ndwara go to. Go mbe no, gii ge sḛ do̰yya ma ka kat ge Laban ne, ge sḛ so̰o̰l ma ka kat ge Yakub ne me.
43 Go mbe no, Yakub saŋge gan njwanjway, ɓol gii ma gḛ ge be to, ne dore ma, ne kale ma, ne jambal ma, ne kwara ma me.
1 Loo gə́ Rasel oo to gə́ yeḛ as koji ŋgon gə Jakob el ndá yeḛ ra kəmkəḭ dɔ ŋgokea̰ gə́ dené’g ndá yeḛ ula Jakob pana: Am ŋganje nà m’a kwəi!
2 Mee Jakob ḭ səa pu dɔ Rasel’g aree pa pana: See ɓasinè ma nja ŋga m’taa tor Ala gə́ njekɔgi koji ŋgon wa.
3 Rasel pana: Aa oo Bila, ŋgonjelookisi ləm gə́ dené aar nee. Maji kari ɔm səa na̰’d mba karee oji ŋgon no̰ kəjim’g gə mba kar mbɔl dəa-yeḛ ndá ma kara m’iŋga ne ŋganje tɔ.
4 Yeḛ aree taa Bila, ŋgonjelookisi ləa gə́ dené ləa ndá Jakob ɔm səa na̰’d tɔ. 5 Bila əskèm oji ŋgon gə́ diŋgam ar Jakob. 6 Rasel pana: Ala oo ndum ɔr ne ta dɔm’g ya ndá yeḛ am ŋgon gə́ diŋgam. Gelee gə́ nee ɓa yeḛ unda ne ria lə LkD.
7 Bila, ŋgonjelookisi lə Rasel lé taa kèm gə́ raŋg ya ɓəi ndá oji ŋgon gə́ diŋgam gə́ njekɔm’g joo ar Jakob. 8 Rasel pana: Ma m’oma̰ gə ŋgokɔm gə́ dené lé kɔgərɔ gə goso kəmkàr lə Ala ndá ma m’dumee ne ya. Ndá yeḛ unda ri ŋgonee neelé lə Neptali.
9 Loo gə́ Lea oo to gə́ yeḛ əw rəa koji ŋgon ndá yeḛ ɔr ŋgonjelookisi ləa gə́ ria lə Jilpa lé ar Jakob təa gə́ dené ləa. 10 Jilpa, ŋgonjelookisi lə Lea lé oji ŋgon gə́ diŋgam gə Jakob. 11 Lea pana: Rɔlel gə́ maji dum! Ndá yeḛ unda ri ŋgon neelé lə Gad.
12 Jilpa, ŋgonjelookisi lə Lea lé tel oji ŋgon gə́ diŋgam gə́ njekɔm’g joo gə Jakob. 13 Ndá Lea pana: Rɔm lelm boi! Mbata ŋganje gə́ dené d’a ɓarm njerɔlel! Ndá yeḛ unda ri ŋgon neelé lə Aser.
14 Rubḛ teḛ raga mee naḭ kinja kó’g ndá yeḛ iŋga kandə né gə́ ɓaree ma̰dragɔr mee ndɔ’g. Yeḛ tel ree ne ar kea̰je gə́ Lea tɔ. Yen ŋga Rasel kwɔi Lea pana: Ma m’ra ndòo rɔi’g, kɔgərɔ kari, am ma̰dragɔrje lə ŋgoni lé bəl səi.
15 Yeḛ tel ilá keneŋ pana: See ŋgabm gə́ i təa lé i oo gə́ né gə́ lam ba kəmi’g ɓa i a taa ma̰dragɔrje lə ŋgonəm tɔɓəi wa. Ndá Rasel pana: Maji! Yeḛ a to səi loondul’g nee ya mbata lə ma̰dragɔrje lə ŋgoni tɔ.
16 Kàrkemetag, loo gə́ Jakob ḭ loo-ndɔ’g ndá Lea teḛ aw tila kəmee ulá pana: I a ree rɔm’g ɓogənè mbata ma m’ndogi gə ma̰dragɔrje lə ŋgonəm ya. Ndá yeḛ to səa loondul’g neelé tɔ.
17 Ala oo ndu Lea aree taa kèm oji ne ŋgon gə́ diŋgam gə́ njekɔm’g mi gə Jakob. 18 Lea pana: Ala am nédɔjim mbata m’ar Jakob ŋgonjelookisi ləm gə́ dené. Ndá yeḛ unda ria lə Isakar.
19 Lea tel taa kèm ya tɔɓəi ndá oji ŋgon gə́ diŋgam gə́ njekɔm’g misa̰ gə Jakob. 20 Lea pana: Ala am nénoji gə́ maji. Ɓasinè lé ŋgabm a si səm ŋga mbata m’oji səa ŋganje gə́ diŋgam misa̰. Ndá yeḛ unda ria lə Jabulo̰.
21 Gée gə́ gogo yeḛ oji ŋgon gə́ dené ndá yeḛ unda ria lə Dina.
22 Ala ar mée olé dɔ Rasel’g. Yeḛ oo ta ləa ndá yeḛ aree to ko̰ ŋganje ŋga. 23 Yeḛ taa kèm oji ŋgon gə́ diŋgam ndá yeḛ pana: Ala ɔr rɔkul dɔm’g. 24 Yeḛ unda ria lə Jisəb ndiŋga ne ria pana: Maji kar Njesigənea̰ am ŋgon gə́ diŋgam kára dɔ maree’g ya ɓəi!
Ta gə́ Jakob gə Laba̰ d’ɔm na̰’d dɔ’g lé
25 Loo gə́ Rasel oji Jisəb mba̰ ndá Jakob ula Laba̰ pana: Maji kari ya̰’m am m’aw kəi ləm, dɔ naŋg ɓee’g ləm. 26 Am denéje ləm gə ŋganəmje tɔ, deḛ gə́ ma m’ra səi kula gə mbata lə dee lé ndá m’a kḭ kaw ŋga. Mbata kula gə́ ma m’ra m’ari lé i gər gao.
27 Laba̰ ulá pana: Maji kari ila kəm toro’g! Ma m’oo gao to gə́ Njesigənea̰ tɔr ndia dɔm’g mbata ləi-i ya. 28 Wɔji səm né gə́ m’a kuga ne dɔ jii ndá m’a kogai ya.
29 Jakob ulá pana: I gər kula gə́ ma m’ra m’ari lé gao ləm, bula lə nékulje ləi gə́ d’aar rɔm’g nee gə́ oso dɔ maree’g lé kara i gər gao ləm tɔ. 30 Mbata loo gə́ ma m’ree el ɓəi lé néje ləi to lam ba nɛ loo gə́ m’ree mba̰ ndá nékulje ləi d’ḭ dɔ maree gə́ kédé-kédé ya. Njesigənea̰ tɔr ndia dɔi’g looje lai gə́ m’aw keneŋ lé. Ɓasinè see ndɔ gə́ ra ɓa m’a ra kula mbata lə njémeekəije ləm gə dɔrɔm ɓəi wa.
31 Laba̰ pana: See ɗi ɓa m’a kari wa.
Jakob ilá keneŋ pana: I a kam né kára kara el. Ɓó lé i ndigi səm dɔ ta gə́ m’a gə kulai’g nee ndá m’a kul nékulje ləi ɓəi ləm, m’a ŋgəm dee kari ɓəi ləm tɔ. 32 Ɓogənè m’a kaw mbuna koso-nékulje’g ləi lai ndá m’a kɔr kəm ŋgon badə gə́ rara gə́ rəa ila ɓal əsé ndaŋg rɔg-rɔg ləm, gə ŋgon badə gə́ rara gə́ ndul ləm tɔ kunda dee ɓəd. Mbuna bya̰je’g kara m’a kɔr kəm ŋgon bya̰ gə́ rara gə ria ndaŋg rɔg-rɔg əsé gə́ tila ɓal tɔ. Dejee neelé ɓa d’a to nékoga-dɔ-jimje ya. 33 Bèlè lé né gə́ m’a gə ra gə goo rəbee lé ɓa a kɔr goo ta ləm njai nɔḭ’g, loo gə́ i a ree mba koo nékoga-dɔ-jim lé ya. Bèe ɓa da-kulje lai gə́ rɔ dee tila ɓal əsé ndaŋg rɔg-rɔg mbuna bya̰je’g el ləm, əsé ndul mbuna badje’g el ləm tɔ ndá d’a to nékulje gə́ ma ɓa m’ɓogo dee gə́ ɓogo ya.
34 Laba̰ pana: Maji ya! Maji karee to to gə́ i pa lé tɔ.
35 Ndəa neelé ya Laba̰ wa bàl bya̰je lai gə́ rɔ dee tḭja yao-yao gə ndaŋg rɔg-rɔg ləm, gə ko̰ bya̰je lai gə́ rɔ dee tila ɓal gə ndaŋg rɔg-rɔg ləm, gə deḛ lai gə́ ndá ləma, gə ko̰ badje lai gə́ ndul mbuna mar deeje’g ləm tɔ ɔr dee gə kəmee ɓəd. Dejee neelé yeḛ ɔm dee ji ŋganeeje gə́ diŋgam’g. 36 Tɔɓəi yeḛ ar dee d’aw d’ar kurloo gə́ mbuna dee-deḛ gə Jakob’g lé to asəna gə kḭ kaw rəbə ndɔ munda bèe.
Jakob lé ul ges koso-nékulje lə Laba̰ gə́ nai ya ɓəi. 37 Jakob un barkəm kag gə́ ɓaree pəplier gə́ təb ləm, gə kag gə́ ɓaree ama̰dier ləma, gə kag gə́ ɓaree platan ləm tɔ, yeḛ ɔr kəm ŋgwɔi dee ar ndá lə barkəmeeje gə́ ndaŋg lé to raga kari ba. 38 Tɔɓəi yeḛ ɔm barkəm kagje gə́ yeḛ ndaŋg dee lé dan godəje’g ləm, gə dan godə-bwa-kai-manje’g lə nékulje ləm tɔ no̰ badje gə́ ree mba kai mán lé gə mba kar dee tal na̰ keneŋ. 39 Bèe ɓa badje lé tal na̰ mbɔr barkəm kagje’g neelé ndá d’oji ŋganje gə́ rɔ dee tḭja yao-yao əsé tila ɓal əsé ndaŋg rɔg-rɔg tɔ. 40 Jakob kai ŋgan badje lə Laba̰ ndá yeḛ ɔm njé gə́ rɔ dee tḭja yao-yao, gə dee gə́ rɔ dee ndul ləm tɔ lé na̰’d.
Togə́bè ɓa yeḛ ɔr kəm nékulje gə́ to kea̰-yeḛ-je lé ɓəd ɓó ɔm dee na̰’d gə ka̰ Laba̰-je lé el ŋga. 41 Loo gə́ rara gə́ badje gə́ siŋga dee to lé tal mar deeje ndá Jakob ɔm barkəm kagje neelé dan godəje’g no̰ badje’g ɓó gə mba kar dee tal na̰ mbɔr barkəm kagje’g neelé dəb tɔ. 42 Nɛ loo gə́ badje gə́ d’əŋ ndá yeḛ ɔm barkəm kagje keneŋ el. Bèe ɓa dee gə́ d’əŋ lé to ka̰ Laba̰-je nɛ dee gə́ siŋga dee to lé to ka̰ Jakobje tɔ.
Jakob aḭ Laba̰ gə́ kaḭ
43 Dəw neelé nébaoje ləa ḭ dɔ maree’g gə́ kédé-kédé. Ŋgan nékulje ləa bula ləm, ŋganjélookisije ləa gə́ dené gə njé gə́ diŋgam bula ləma, jambalje gə mulayḛ̀je-je ləa kara bula ləm tɔ.